Lonely Digital Philosopher & Information Scientist

Neutrino je základní kvantová částice ve fyzice, patřící do rodiny leptonů, a jeho chování lze plně pochopit pouze pomocí kvantové mechaniky . Co je na něm zvláštní Elektricky neutrální – nemá žádný elektrický náboj. Extrémně malá hmotnost – mnohem lehčí než elektron, ale není nulová. Velmi slabě interaguje s hmotou – triliony neutrin procházejí celým vesmírem i vaším tělem každou sekundu, aniž by zanechaly stopu. Tři druhy neutrin (tzv. flavoury) elektronové neutrino (ν e ) muonové neutrino (ν μ ) tau neutrino (ν τ )

At first glance, quantum physics , computer science , Plato’s Cave , and psychedelics seem to have little in common. One belongs to modern physics, another to computation, the third to ancient philosophy, and the fourth to neurochemistry. Yet all of them converge on the same fundamental question: Is reality something objective, or is it a model constructed by the mind?

Na první pohled spolu kvantová fyzika, informatika, Platónova jeskyně a psychedelika nijak nesouvisí. Jedna patří do fyziky, druhá do světa počítačů, třetí do antické filozofie a čtvrtá do neurochemie. Přesto všechny míří ke stejné otázce: Je realita něco objektivního, nebo je to model, který si vytváříme v hlavě?

Narazil jsem na velmi pěknou přednášku o kvantové fyzice na Filozofické fakultě Karlovi univerzity (FF UK) od Doc. Dr. RNDr. Miroslava Holečka. V přednášce jsou zábavnou formou probíraná témata Šíření fotonů vlnou (interference)  Superpozice Entanglement (kvantové provázání)  Kvantový senzor Kvantový počítač QUBIT Přimělo mě to k přemýšlení ( filozofování ) a další rešerši o aktuálních lidských znalostech kvantové fyziky a její provázanosti s počítačovou a filozofickou informatikou.

Proč řád a otevřenost nejsou protiklady Jedna z nejčastějších otázek, které si dnes klademe, zní:  Je svět řízen zákonem, nebo je výsledkem náhody?  Buď přesný stroj, nebo chaotická hra kostek. Jenže tahle striktní binární volba je falešná. Skutečný svět se nechová ani jako hodinky, ani jako chaos. Chová se jako kombinace exaktních pravidel a otevřených možností . A právě v této kombinaci se rodí svoboda, život i smysl.

Když se mluví o Tomášovi Garrigue Masarykovi , bývá často připomínán jako „tatíček“ republiky nebo jako státník. Tím by se ale jeho význam nebezpečně zúžil. Masaryk byl především myslitelem , který se celý život ptal na otázku, jež je dnes možná aktuálnější než kdy dřív:   Má moderní člověk ještě smysl?